Komplexní pozemkové úpravy

Určitě už se většina čtenářů našeho blogu setkala s pojmem „Komplexní pozemková úprava" (dále jen „KPÚ"). Co vlastně KPÚ znamená, si popíšeme v dnešním článku.

Definice Pozemkové úpravy:
„KPÚ ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny."
Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování.
Realizace pozemkových úprav úzce souvisí i s naplňováním programu obnovy venkova, který účinně motivuje obyvatele venkova k tomu, aby se nejen prostřednictvím samosprávy, ale i vlastními silami snažili o harmonický rozvoj plnohodnotného životního prostředí, udržování přírodních a kulturních hodnot krajiny a o rozvoj ekologického hospodaření.
Neopominutelná je i související realizace tvorby krajinných programů, jako např. úprava vodohospodářských poměrů, obnova toků a nádrží, budování protierozní a povodňové ochrany území, systémů ekologické stability, biocenter a biokoridorů, obnova remízků nezbytných pro život drobné zvěře, zajištění lepší prostupnosti území vhodně zvolenou sítí polních cest a v neposlední řadě dosažení estetické kvality krajiny za účelem zvýšení rekreačního efektu.
Prostřednictvím právě tohoto opatření je řešena problematika vlastnických vztahů pozemkové držby, nedostatečná zemědělská infrastruktura či absence prvků ekologické stability krajiny. Pro zlepšení životního prostředí se doporučuje realizovat projekty Územních systémů ekologické stability jako jedno z nosných opatření.

Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je definován jako „vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu". Smyslem vytváření a ochrany ÚSES je zajištění základních prostorových podmínek pro dlouhodobé udržení a posílení jedné ze základních přirozených funkcí krajiny - ekologické stability („schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce"). Děje se tak postupným vytvářením spojité sítě ploch s relativně vysokou ekologickou stabilitou, na kterých je umožněn rozvoj přirozených, především rostlinných společenstev, jejichž druhová skladba odpovídá konkrétním stanovištním podmínkám.
Obsahuje zejména cestní síť, protierozní a vodohospodářské opatření a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. Je posuzován sborem zástupců vlastníků a schvalován zastupitelstvem obce.
Při provádění pozemkových úprav dochází k racionálnímu prostorovému uspořádání pozemků všech vlastníků půdy v daném katastrálním území a podle potřeby také k reálnému vytyčení těchto pozemků v terénu. Nedílnou součástí návrhu pozemkových úprav je i plán společných zařízení, jenž tvoří cestní síť a systém ekologických protierozních, hydrologických a krajinných opatření.
Návrhu plánu společných zařízení předchází podrobný průzkum terénu včetně jeho vyhodnocení.

Podrobný průzkum terénu je zaměřen na průzkum vodohospodářských poměrů včetně ochranných pásem vodních zdrojů a ochrany území před vodní a větrnou erozí, průzkum z hlediska dopravního systému, ochrany a tvorby životního prostředí a průzkum z hlediska optimalizace druhů pozemků. Podrobný průzkum terénu je chápán jako tvůrčí nástroj, resp. konstruktivně vede k ochraně přírody a tvorbě krajiny. Využívá celou řadu metod a postupů, jak technických, tak i krajině ekologických.

Plán společných zařízení je v podstatě základem nového uspořádání pozemků a tvoří kostru nového návrhu. Jde o návrh veřejně prospěšných opatření, která budou k užitku všem uživatelům dotčeného území. Plán společných zařízení tak řeší zpřístupnění pozemků (polní cesty), navrhuje vodohospodářská a protierozní opatření (poldyr, ochranné vodní nádrže) a krajinotvorná opatření (biokoridory, aleje).

Účastníci a průběh řízení
1) vlastníci pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových úpravách
2) stavebník, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku stavební činnosti
3) obce, v jejichž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav

Úvodní jednání je seznámení účastníků řízení s účelem KPÚ, její formou a postupem.Na tomto jednání se volí „Sbor zástupců vlastníků pozemků", který zastupuje vlastníky v některých fázích řízení.

Zahájení řízení posuzuje Pozemkový úřad, na základě podaných požadavků na zahájení pozemkových úprav. K těmto požadavkům se vyjádří v písemném sdělení do 30 dnů. Shledá-li důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav za opodstatněné, zahájí řízení o pozemkových úpravách. Pozemkový úřad může v odůvodněných případech zahájit řízení i bez podaných požadavků.
Řízení o pozemkových úpravách se považuje vždy za řízení zahájené z podnětu pozemkového úřadu.
Pozemkový úřad zahájí řízení o pozemkových úpravách vždy, pokud se pro to vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území.
Zahájení řízení o pozemkových úpravách oznámí pozemkový úřad veřejnou vyhláškou.

Zdroje: www.gb-geodezie.cz , www.georeal.cz , www.eagri.cz