Řepka olejná a žlutá horečka

 V pozadí stojí viník, který je dle mnohých zodpovědný za vše špatné, co se v posledních letech v naší zemi stalo? Evropská unie. Její prvotní motivace, ale není špatná, naopak je velmi chvályhodná. Tou bylo snížení emisí skleníkových plynů přimícháváním biopaliv do nafty a benzinu.

 Nicméně ta jsou samozřejmě dražší, a tak aby se jejich cena snížila, bylo potřeba motivovat zemědělce, aby pěstovali příslušné plodiny, ze kterých je možné biopaliva vyrábět. A právě řepka je jednou z těchto plodin. A začala žlutá horečka.

EU tvrdila, že spalováním biopaliv v motorech snížíme produkci skleníkového plynu o přinejmenším 35 %. Někteří ekonomové ale už dříve hlásali, že výpočty jsou především v případě řepky chybné a výsledek nebude lepší než 30 %. Přesto se dlouho nic nedělo. Následně Evropská unie oznámila, že k roku 2020 s finanční podporou produkce řepky skončí, a tak možná ukončí i řepkové šílenství.

Vláda ČR loni na konci roku schválila zpřísnění standardů hospodaření na zemědělské půdě od roku 2020. Pokud bude podle materiálu, který předkládalo ministerstvo zemědělství, půda ohrožená erozí, budou moci zemědělci v létě pěstovat jednotlivé plodiny maximálně na 30 hektarech, jinak přijdou o část dotací.

Samozřejmě poté, co Evropská unie rozhodla ukončit podporu pěstování nejen řepky, ale i kukuřice, producenti biopaliv bijí na poplach a argumentují tím, že se zvýší emise vypouštěné do ovzduší. Evropská unie se ale rozhodla sejít ze stezky ochrany ovzduší a zkusit pro změnu stezku ochrany půdy a vodních zdrojů.

To je totiž ten největší problém s pěstováním řepky i kukuřice. Někteří zemědělci účelově pěstují plodiny s vidinou dotací, ale chovají se přitom velmi nešetrně. Pole postříkaná některými druhy pesticidů se mohou stát hrobem pro velké množství včel, ale i ptáků. Navíc škodlivé látky se mohou dostávat i do podzemních vod.

V případě kukuřice je problematický nejen postřik polí, ale vodní eroze. Kukuřice je totiž často vysazována na nevhodných erozně ohrožených pozemcích, což v kombinaci s širokořádkovou metodou pěstování znamená odplavení nechráněné půdy. Zde může být řešením výsev takzvaných meziplodin, které zaplní mezery mezi rostlinami kukuřice.

Zdroj: https://www.idnes.cz/