Spojení zemědělství a solární energetiky nese vyšší sklizeň.

Setkali jste se už s kritikou, že solární elektrárny na zemi jsou špatné, protože potřebujeme půdu hlavně pro produkci potravin? Naštěstí konflikt mezi zemědělstvím a solární energetikou má jednoduché řešení. Tím jsou takzvané agrivoltaické systémy, které využívají poloprůsvitné fotovoltaické panely, pod nimiž mohou dál růst zemědělské plodiny. Výzkumy navíc ukazují, že solární elektrárny a zemědělství mohou najít vzájemné benefity: panely přistiňují plodiny a pomáhají tak zachovat výnosy, které jsou ohroženy suchem a rostoucími teplotami v důsledku klimatické změny. Naopak plodiny pod panely přispívají k lepšímu mikroklimatu, ochlazují vzduch v okolí panelů, které se tak nepřehřívají.
Zemědělské plodiny, travní porosty, ale také mokřady pod panely vedou podle vědců k vyšším výnosům solárních elektráren a ty naopak přispívají při správné volbě plodin k vyšším výnosům zemědělské produkce.
Agrivoltaika umožňuje pěstování plodin v přerušovaném stínu fotovoltaických panelů. Stín nemusí nutně snižovat zemědělský výnos. Částečné zastínění plodin potvrdilo pozitivní vliv na pěstování aloe vera, rajčat, kukuřice, pícních trav a salátu. Některé odrůdy salátu měly dokonce ve stínu větší výnosy než při plném slunečním záření.
Účinnost solárních elektráren ovlivňuje také okolní prostředí. Kromě hlavního faktoru, kterým je intenzita slunečního záření, jde o rychlost proudění vzduchu, teplotu okolí a relativní vlhkost.
Podle plánovaného využití půdy je vzdálenost mezi řadami panelů 8-12 metrů. Je však možná i vzdálenost 15 metrů v závislosti na plánované šířce zemědělských souprav. Určitě je tedy možné chovat dobytek nebo jiná hospodářská zvířata či kultivovat půdu traktorem. Typickými příklady využití jsou klasické zemědělství, biozemědělství, chov hospodářských zvířat, pastviny, ale také obnova původní flory a fauny a vznik útočiště pro hmyz či produkce medu. Možností využití půdy je tak celá řada.

Zdroj: Obnovitelné.cz, ASZ.cz