Vydržení pozemku

Vydržovací právo

Vydržovací právo patří podle Občanského zákoníku mezi další legální možnosti, jak získat vlastnická práva k nemovitosti, vedle dědických nároků, koupě nebo získání nároku na vlastnictví v dražbě. Vydržovací právo má především chránit ty, kteří užívají řadu let movité či nemovité věci v dobré víře, že je v jejich vlastnictví. 

Podle Nového občanského zákoníku, kde vydržení pozemku upravují paragrafy 1089-1098 v části 3., hlavy II, díle 3, pododdíle 5 o Vydržení, je vlastnické právo definováno takto: Drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

Pravidla pro vydržení pozemku

K vydržení pozemku může dojít pouze za předpokladu, že jde o držbu v dobré víře po stanovenou dobu zákonem. U nemovitých věcí nabývá držitel toto právo na vydržení pozemku za 10 let držby bez přerušení, naproti tomu u movitých věcí získá vydržecí právo již po uplynutí 3 let. Do vydržecí doby lze započítat i poctivou držbu předchůdců.   

Vydržení věcného břemene

Vydržením nejčastěji dochází k nabytí práva vlastnického, které umožňuje držiteli zapsání pozemku do katastru nemovitostí jako vlastník. Stejným způsobem však můžete získat i právo odpovídající věcnému břemeni dle paragrafu 1260, nebo právo stavby dle paragrafu 1243.

Zákon o vydržení pozemku

Zákon o vydržení pozemku mohou využít jak právnické, tak fyzické osoby. Novinkou je tzv. mimořádné vydržení. Jde o možnost vydržení věci i pro osobu, …i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Zde je však potřeba uplynutí dvojnásobné lhůty, tedy 20 let bez přerušení pro nemovité a 6 let pro movité věci.