V České republice se pěstuje méně geneticky modifikovaných plodin

Letos se v ČR pěstovala geneticky modifikovaná kukuřice se na 1754 hektarech, což je o 806 hektarů méně než v loňském roce. Obdobně jsou na tom i ostatní státy EU, kde pěstování geneticky modifikovaných rostlin klesá nebo stagnuje.

Zájem o pěstování těchto plodin klesá zejména kvůli větší administrativní zátěži i dražší ceně za osivo. V České republice však zůstává nadále  svobodnou volbou zemědělců, zda si vyberou pěstování geneticky modifikovaných plodin, konvenční nebo ekologické pěstování.

Problematika geneticky modifikovaných organismů a jejich produktů je zahrnuta do Společné zemědělské politiky EU a prochází tak nejpřísnějším schvalovacím procesem na světě. Proto je v celé EU pro účely pěstování schválena pouze jedna plodina a to kukuřice. Geneticky modifikovaná kukuřice vypěstovaná v ČR se využívá zejména pro výrobu bioethanolu či bioplynu nebo  jako krmivo pro zvířata. Není však možné ji využívat pro potravinářské účely.

Ti, kdo u pěstování geneticky modifikované kukuřice zůstali, spatřují její největší výhody zejména v užitné jednoduchosti a spolehlivosti ochrany proti škůdcům. Mezi další přednosti patří podle českých pěstitelů také vyšší a kvalitnější sklizeň než při tradičním způsobu pěstování a méně časté používání chemických prostředků.