Změna druhu pozemku

Na různých internetových diskuzích lze dohledat příspěvky od nespokojených majitelů pozemků s ornou půdou, jejichž sousedé začali budovat na poli, které leželo X let ladem, například manipulační plochy. Příspěvky většinou obsahují dotazy týkající pravidel o změnách druhu pozemku. Jak je to tedy ve skutečnosti? Lze zarostlou ornou půdu, která připomíná louku, svévolně prohlásit za trvalý travnatý porost?

Se změnou zemědělské politiky státu v uplynulých letech a vzrůstajícím trendem obchodování se stavebními parcelami, jsou zarostlé orné půdy stále častěji diskutovanějším tématem. Ovšem nahlédnete-li  do legislativy, zjistíte, že tyto diskuze jsou naprosto zbytečné. Druh pozemku vedený v katastru nemovitostí jako orná půda, je i přes stav v jakém se momentálně nachází z pohledu práva stále půdou ornou.

Pokud by majitelé těchto pozemků chtěli na těchto místech stavět, dle platného právního řádu musí nejprve požádat o trvalé vynětí se zemědělského půdního fondu a současně také podat žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území na příslušný stavební úřad. Ten dle dle § 80 zák č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, rozhodne v územním řízení, kdy stanový nový způsob užívání pozemku a určí podmínky jeho využití.

Také záleží na velikosti samotného pozemku při změnách využití pozemku, které přesahují 300m² je dle zákona vyžadováno samostatné územní rozhodnutí, totéž platí i u pozemků, které ovlivňují vsakování vody, jako jsou například trvalé travnaté porosty, které obecně mají předpoklady k zadržení vysokého objemu vody.

Pokud navíc mají  majitelé v plánu na svém prostranství realizovat stavby. Měl by se jejich pozemek nacházet na území, ve kterém příslušná obec počítá s výstavbou. Tyto informace obsahuje vydaný a schválený územní plán obce. Pokud by majitelé s úřady vůbec nekomunikovali, jednalo by se bez pochyb o tzv. černou stavbu. Stejný problém by se týkal i výstavby již zmíněných manipulačních ploch, protože se dle § 2 odst. 3 stavebního zákona za stavbu považují veškerá stavební díla, vzniklá stavební nebo montážní technologií.

U černých staveb se pak postupuje dle § 129 odst. 1 písm b) stavebního zákona a majitelům hrozí pokuta za realizaci stavby v rozporu se zákonem, nebo odstranění jejich nelegální stavby. Vyloučeno však, ale není ani vydání dodatečného povolení.