Zemědělská půda, kterou vlastní cizinci

I díky politice EU proudí do České republiky počet cizinců, kteří touží po nákupu půdy a chtějí na ní farmařit. Pojďme si nastínit, jaká je tedy situace u zemědělské půdy.

Možný důvod nákupu půdy cizinci?

Jeden z jistě více možných důvodů, proč cizinci investují do nákupu zemědělské půdy v České republice, je bez debat její cena. Cena české půdy není zdaleka na úrovni okolních států. Například v Německu je cena půdy čtyřikrát vyšší, než v naší zemi. Cizinci, kteří chtějí investovat do půdy, logicky nakoupí půdu v České republice. Tu mohou s vysokým ziskem následně přeprodat nebo využít k vlastnímu podnikání za podstatně nižší náklady, než v Německu nebo Rakousku.

Procentuální vyčíslení

Nyní se budeme tedy bavit o přibližné výměře půdy, která je obhospodařovaná farmami, které vlastní nebo spoluvlastní zahraniční investoři. Největší zastoupení májí samozřejmě oblasti českého pohraničí. Ku příkladu Ústecký kraj s ¼ patří spolu s Jihočeským krajem k žádaným oblastem Němci, Nizozemci a Rakušany. Karlovarský a Plzeňský kraj je na úrovni 1/5 a mezi hlavní investory patří shodně Němci a Nizozemci. Rakušané s vyčíslením 1/5 vládnou Jihomoravskému kraji.

Jak tomu bylo v minulosti?

Je těžké odvolávat se na statistiky, které by vypovídaly o procentuální vyčíslení zahraničních majitelů. Ke zkreslené  dochází  díky zprostředkovateli za českou stranu, kteří v nákupu půdy pro cizince hráli zástupný článek. Cizincům se půda nesměla prodat. Proto některé české firmy zastupovali zahraniční investory, nebo se staly spoluvlastníky.

Pro a proti?

Samozřejmě, že jsou zde dva názorově odlišné tábory. Jedni jsou výhradně proti prodeji půdy cizincům. Oponují finanční nekonkurenceschopností českých zemědělců. Druhý tábor tvrdí, že otevřením trhu s půdou se rozhýbe doposud zpomalený trh. A pokud zaplatí slušnou cenu, neměli by si prodejci půdy stěžovat. S poli nikdy neuteče a vždy zůstanou součástí České republiky.