Bonitace a oceňování půdy v České republice
Půda je jednou z nejdůležitějších složek potřebný pro lidský život. Její vznik je dlouhotrvající proces, při kterém má velkou a důležitou roli klima, působení vody a srážek, složení horniny, ze které vznikala, ale i aktivita všech živých organismů a mnoho dalších faktorů.
Vydáno: 17.12.2014
Úrodnost půdy vs kvalita
Obecně můžeme říci, že úrodnost zemědělské půdy má několik všeobecně platných a daných faktorů, které rozlišujeme. Jsou jimi obsah humusu, struktura, podíl dobře přijatelných živin pro rostliny, hodnota pH a podobně. Vyváženost a vhodná skladba těchto složek následně vypovídá o úrodnosti půdy. Dnes se někdy mluví o „kvalitě půdy" místo o úrodnosti. Půdní kvalita však představuje souhrn společensky oceňovaných funkcí půdy, mezi které patří například: produkční funkce, transformační funkce, ekologická, filtrační a samoregulační funkce nebo zásobní funkce.
Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ)
Cílem bonitace je zhodnocení a také hospodářské ocenění všech agronomicky a ekonomicky rozhodujících vlastností zemědělského území nebo pozemků a to včetně jejich klimatu a reliéfu. Bonitovaná půdně ekologická jednotka (užívaná zkratka BPEJ) je tedy základní mapovací a oceňovací jednotkou bonitační soustavy. Bonitace poskytuje komplexní systém hodnocení půdy s širokým využitím zejména ve státní správě. Používá se zejména při:
- určování půdní úrodnosti zemědělské půdy - přírodních podmínek zemědělských půd
- určení úřední ceny zemědělské půdy
- kategorizaci zemědělského území
- ochraně zemědělského půdního fondu
Více informací o BPEJ i odkaz na jejich seznam najdete na samostatné stránce, která se této problematice věnuje.
Přínosy a možné odchylky
Hodnocení zemědělských půd pomocí bonitací je velmi přínosná a důležitá metoda, která pomáhá především státní správě i soukromým subjektům při oceňování zemědělských pozemků, výpočtu daňových sazeb apod. Měli bychom ji však brát s rezervou, protože během uplynulých téměř čtyřiceti let se mohly některé ukazatele (např. zařazení do hlavní půdní jednotky klasifikační soustavy) pozměnit.
Oceňování zemědělské půdy
Postupem času se samozřejmě i půda stala komoditou, se kterou se hojně obchoduje. Výhodou investice do půdy je především samotná stálost půdy a produkce výnosu i bez nutného zásahu člověka. Vše je ošetřeno i z pohledu zákona a to konkrétně zákonem č. 151/1997.
Ocenění hodnoty půdy může být vytvořeno z několika úhlů pohledů. První kategorií může být tvz. úřední cena hospodářské půdy. Ta je odvozena od jednotek BPEJ (viz výše v textu). Využívá se například pro výpočet daně z nemovitosti nebo k zjednodušenému odhadu přibližné ceny pozemku. Druhou odlišnou kategorií je tzv. tržní cena zemědělské půdy. Ta je tvořena trhem, kde se střetává nabídka a poptávka. Jedná se tedy o cenu, která je z principu vyšší, než cena „reálná“. Poslední kategorií je cena vyčíslená odhadcem.
Cena půdy
Dnešní trh s půdou operuje s cenou pohybující se okolo 8 – 20 Kč/m2. Musíte mít, ale na paměti, že cena se vyčísluje podle několika výše jmenovaných parametrů. Více o cenách půdy v roce 2015.