Ministerstvo zemědělství dokončilo novelu zákona o myslivosti
Chystaná novela mysliveckého zákona získala již za svého zpracování nejen hodně příznivců, ale stejné množství odpůrců.
Vydáno: 30.11.2016 am
Podle nejnovějších informací Ministerstvo zemědělství novelu o mysliveckém zákoně již dokončilo a Marian Jurečka nový myslivecký zákon předloží vládě k dalšímu projednání do konce roku. Proč se současné znění novely myslivecké zákona dostává tak často do novinových titulů? Podle hlavních kritických hlasů novela mysliveckého zákona zpřísňuje zákaz vstupu do lesa a staví se spíše negativně k vlastníkům půdy. Pojďme si projít její jednotlivé body.
1. Kontroverzi novele mysliveckého zákona vyvolala zpřísnění zákazu vstupu do lesa
Novela mysliveckého zákona se nejčastěji objevuje v médiích společně se zpřísněním zákazu vstupu do lesa. Podle znění novely by myslivci měli získat větší práva pro omezení vstupu do lesa, a to až částkou trojnásobně navyšují aktuálních cca 10 000 Kč. Kontroverzní hlasy své postoje zdůvodňují zejména přisouzením výrazně vyšších pravomocí nájemcům honiteb, tedy myslivcům, na úkor majitelů polností a lesů.
2. Novela myslivého zákona řeší dále výměru honiteb a tvorbu honiteb
Jedním z prominentních diskutovaných bodů současné novely zákona o myslivosti je samotný základ myslivosti – honitba, tedy pozemek, na kterém je povoleno vykonávat právo myslivosti. Novela mysliveckého zákona projednává zejména hranice honiteb. Aktuální intenzivní debaty ohledně mysliveckého zákon a honiteb mají kořeny přitom již v 60. letech minulého století. Minimální výměra honitby připadá na 500 hektarů. Menší pozemky řeší svůj „nedostatečný" rozměr současným automatickým přiřazením k honitbě cizí. Zemědělci nechtějí omezený limit rušit, ale spíše se zaměřit na vyšší práva majitelů pozemků při výběru pozemku pro honitbu. Otázka správcovství honiteb přináší finanční příjmy, které jsou rovněž předmětem kontroverzních reakcí.
3. Dalším bodem mysliveckého zákona jsou škody na zemědělských kulturách či snížení stavů divokých prasat
Novela mysliveckého zákona projednává také škody na zemědělských kulturách a snížení stavů divokých prasat a jiné spárkaté zvěře (odborné označení pro přežvýkavce z řádu sudokopytníků a pro prase). Česká republika hostí v současnosti ideální podmínky zejména pro výskyt divokých prasat. Novela zákona o myslivosti přináší uvolnění pravidel lovu divoké zvěře zejména při naháňkách či při čekané.
Novela zákona o myslivosti 2016 také navrhuje zemědělcům zmenšit pozemky s jedinou plodinou. Na takovýchto polích se totiž prasata převážně vyskytují. Řešením, které novela mysliveckého zákonu také dále navrhuje, je rozdělením výměry tohoto typu pole. Novela mysliveckého zákona se dále zabývá lovem na nehonebních pozemcích, mysliveckou stráží, usmrcování poraněné zvěře či úprava zakázaných způsobů lovu.