Výkupní ceny mléka dál padají, zemědělci bijí na poplach
V poslední době se výkupní ceny mléka propadají až na nebývalá minima. Někteří chovatelé tak mají problém dostat se s cenou za jeden li...
Vydáno: 30.08.2016
V poslední době se výkupní ceny mléka propadají až na nebývalá minima. Někteří chovatelé tak mají problém dostat se s cenou za jeden litr mléka na šest korun. I tak jsou přitom hluboko pod náklady, ty totiž činí přibližně devět korun na jeden litr.
Příčinou této mléčné krize je embargo na vývoj potravin do Ruska a také efektivní rozšíření chovů krav. Ty v současné době dávají průměrně až dvakrát více mléka, než jak tomu bylo u jejich předchůdkyň před dvaceti lety.
Tuzemské chovy loni vyprodukovaly 2,9 miliardy litrů mléka, což je například stejná hodnota, kterou zemědělci zaznamenali v roce 1966. Rozdíl je ovšem v tom, že tyto necelé tři miliardy litrů mléka vyprodukovalo 1,5 milionu kusů skotu, což je v porovnání s hodnotou z roku 1966 méně než polovina.
ČSÚ eviduje údaje o počtech samotných dojnic.
Například v roce 1995 vyprodukovala jedna dojnice přibližně 4200 litrů mléka za kalendářní rok, kdežto loni už šlo o hodnotu téměř 8 tisíc litrů. Za přibližně 20 let se tedy jedná téměř stoprocentní nárůst. Tato situace ovšem nenastala jen v České republice, podobné nárůsty v posledních letech zaznamenali zemědělci i v dalších zemích EU.
Tato situace by z ekonomického hlediska byla ideální, ale bohužel není. Ptáte se proč? Je to hlavně proto, že současná Evropa mlékem doslova přetéká a kvůli tomu se výkupní ceny mléka pohybují na samotném dně. Díky tomu tak vysoce efektivní chovy majitelům nepřinášejí žádný užitek a čím více mléka vyprodukují, tím více zemědělec tratí.
Za tímto nárůstem stojí hlavně takzvaný holštýnský skot, který byl vyšlechtěn v šedesátých letech v USA speciálně kvůli produkci mléka. V širší míře se posléze začal prosazovat i v Evropě a postupně nahrazoval tradiční plemena, která tu do té doby měla výsadní postavení.