Vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu.

V každé obci se nachází zastavěné území. Pokud má obec vydaný územní plán, pak je v tomto dokumentu zastavěné území vymezeno a také se zde zpravidla vyskytují i zastavitelné plochy, které umožňují určitý rozvoj obce. Jestliže obec nemá územní plán, tak má zastavěné území také vymezeno, ale v tomto případě se rovná zastavěné části obce, takzvaný intravilán, který je vyznačený v mapách evidence nemovitostí.
Stavební úřad může tedy umístit a povolit stavbu pouze v zastavěném území nebo na zastavitelné ploše, která situování určité konkrétní stavby umožňuje. To je tedy zásadní podmínka a předpoklad.
Vlastníte-li pozemek, na kterém lze umístit a následně povolit např. rodinný dům, pak teprve nastává ta nutnost, jedná-li se o zemědělskou půdu (zemědělský půdní fond „dále jen ZPF"), že musíme požádat příslušný orgán, který vykonává státní správu, na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, o vynětí ze ZPF. Tento orgán je dotčeným orgánem při veškerých stavebních záměrech, kterými jsou pozemky náležející do ZPF, dotčeny.
Definice stavebního pozemku: 
Definice stavebního pozemku tak, jak ji uvádí stavební zákon č. 183/2006 Sb. zní: „Stavebním pozemkem se rozumí pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím, společným povolením, (kterým se stavba umisťuje a povoluje) anebo regulačním plánem."
Z uvedené definice je tedy zřejmé, že stavebním pozemkem se pozemek stává teprve až na základě konkrétního vydaného územního rozhodnutí pro umístění stavby, společného povolení příp. regulačního plánu, který může nahradit územní rozhodnutí, a ne pouhou změnou kultury, nebo vynětím ze ZPF, jak je často mylně uváděno.
Definice zemědělského půdního fondu : (Podle § 1 zákona č. 334/1992 Sb.)
odst. (2) ZPF tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není
Odst. (3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.
odst. (4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.
Kde žádat odnětí ze zemědělského půdního fondu?
Pro většinu stavebníků je orgánem ochrany zemědělského půdního fondu obecní úřad obce s rozšířenou působností, který uděluje souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází největší část zemědělské půdy, která má být ze zemědělského půdního fondu odňata.

Souhlas k odnětí podle ust. § 9 odst. 8 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu se vydává:
• formou závazného stanoviska podle ust. § 149 správního řádu - pokud bude podkladem pro rozhodnutí (územní, stavební, dodatečné povolení stavby aj.)
• formou správního rozhodnutí ve správním řízení – v případě, pokud záměr nevyžaduje povolení podle jiného právního předpisu (např. územní souhlas). Účastníkem řízení je pouze žadatel a vlastník dotčené zemědělské půdy
Z tohoto důvodu musí žadatel připojit k žádosti o souhlas mimo jiné také informaci, v jakém následném řízení podle zvláštního právního předpisu má být souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podkladem.
O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy zákonu č. 334/1992 Sb., po zahájení realizace záměru. Odvod placený jednorázově je splatný do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu.

Výpočet odvodů za vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu:
• Základním krokem je si najít v katastru číslo BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) Vašeho pozemku.
• Informujte se o přesných rozměrech zastavěné plochy, nejlépe od projektanta.
• Dále zjistíme zákonem stanovený koeficient pro každou třídu ochrany pozemku. Dalším krokem je tedy vynásobení průměrné ceny metru daným koeficientem a výsledek dále vynásobit přesným počtem odnímaných m2. Výsledek je právě ta částka, kterou za vyjmutí půdy ze ZPF zaplatíte.
• Také musíte doložit předběžnou bilanci skrývek kulturních vrstev a návrh toho, jak je budete chtít nadále hospodárně využít.
• Musíme v něm jasně popsat, co budeme nadále dělat s vrstvami půdy, které vykopeme při budování základů a kam je následně uložíte. Všechno by to mělo být sepsáno v technické dokumentaci.
Trvalé odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je podkladem pro zápis změny druhu pozemku v katastru nemovitostí. Za neoprávněné užívání půdy padají pokuty. 

Fyzická, právnická a podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku mimo jiné i tím, že:
• užívá zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu
• nesplní některou z podmínek ochrany zemědělského půdního fondu stanovenou rozhodnutím vydaným na základě souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nebo rozhodnutím o souhlasu s odnětím
• neoznámí zahájení realizace záměru ve stanovené lhůtě

Zdroj: www.estav.cz