Mizí i druhy, které byly před dvaceti lety běžné, varuje biolog.

Miloslav Jirků z Biologického centra AV ČR v Budějovicích pracuje už několik let na záchraně hmyzu. „Může se stát, že si budeme opylovávat sami hospodářské rostliny".Tak už to dnes na některých místech Číny bohužel funguje," upozorňuje biolog.

Podle výzkumu německých vědců ubylo za posledních 25 let ve střední Evropě až 75 procent veškerého hmyzu. V konečném důsledku se rychlé a obrovské změny ve zvířecím světě mohou dotknout každého z nás. Velký úhyn hmyzu způsobuje především lidské chování vůči přírodě. Dnes mizí i druhy, které byly před dvaceti lety naprosto běžné, což je špatně. Například motýli fungují jako indikátor kvality životního prostředí stejně jako přítomné druhy chrobáků, kteří jsou velmi citliví na změny.

V Česku se v minulosti spousta polí scelovala, a tím ubývaly remízky i různé louky s pastvinami, změna způsobu by zemědělství jistě pomohla. " Situace se dostala tak daleko, že už nemáme ani know-how, jak se o půdu správně starat. Ani zahrádkaření nebo chov drobných zvířat už není běžná věc. Bohužel vracení půdy původním majitelům v devadesátých letech nemělo na nepříznivou strukturu krajiny žádný dopad, dodnes se hospodaří podobně jako v socialismu" , míní M.Jirků.

A jak vnímá současnou českou krajinu pan Jirků dnes ? 
" Buď jako totálně odlesněné prostředí plné degradované půdy přeplněné pesticidy a umělými hnojivy, nebo jako hustý les, který je spíše plantáží na dřevo. Bohužel máme tyto dva stavy a nic mezi tím. Přitom právě v tom pomyslném mezistavu žije nejvíce druhů. Hlavní problém vidím v tom, že se z lesnictví a zemědělství pomalu stala průmyslová výroba".

Zajimavé a zásadní zjistění jihočeského biologa je záchrana hmyzu v rezervacích s přítomnosti velkých kopytníků. "Dokážou totíž udržovat rovnováhu v rostlinné vegetaci, která je důležitá pro život mnoha hmyzích druhů ve všech jejich fázích vývoje. Nesmí tam být ani krátký pažit, nebo plocha zarůstající náletem, ale mozaika různých biotopů. Jak koně, tak tuři se vzájemně doplňují tím, že se krmí různými druhy rostlin a navíc díky tomu, že jich je na poměrně velké ploše jen několik desítek, nespásají vegetaci v žádné extrémní míře" doplnil biolog.

Pocítí příroda úhyn hmyzu nejvíce a bude mít úbytek hmyzu vliv kromě plodin i na zvířecí druhy? 
"Společenstva hmyzu zřejmě budou chudší a méně početná, mohou se více rozšířit nepůvodní druhy hmyzu, které částečně vyplní uvolněný prostor. Obecně se ale dá čekat, že budeme mít problémy s opylováním zemědělských rostlin, jejichž produkty tvoří až třetinu našeho jídelníčku. Už dnes se v některých oblastech Číny opyluje ručně a nemusíme k dalšímu příkladu chodit daleko, vždyť už i u nás je možné si pořídit roj čmeláků, který s opylováním ve sklenících má pomoci. Tím, že je hmyz základem potravní pyramidy bude mít vliv i na zvířecí populaci. Poslední dobou chybí sarančata, kobylky nebo obecně velcí brouci, kterými se živí spousta druhů ptáků. Názorně to ilustruje případ dudka chocholatého, který byl u nás ještě v polovině minulého století rozšířeným druhem, což dnes zdaleka neplatí.  Jak to ale bude s vlaštovkami nebo rorýsy, to přesně nevíme. Určitě je to ale nějakým způsobem ovlivní" dodává p. Jirků. 

Odráží se na populaci hmyzu i stav, kdy jsou léta ve střední Evropě teplejší a sušší a zimy mírnější?
Změna klimatu se projevuje spousty způsobů. Na příkladu motýlů je vidět, že v suchých letech mají některé jejich druhy problém dokončit svůj vývoj. Odráží se to také v gradaci škůdců, kteří v některých případech nahrazují spousty původních druhů, což je vidět na kůrovcové kalamitě. Tady se ukazují dva největší problémy naší krajiny, a to její zjednodušení na monokultury a oteplování, kterým se prodlužuje vegetační sezona. Sucho celou negativní situaci jen podpoří.

Situaci evidentně nevyřeší ani více agrochemie, ani více lesních plantáží, ba ani více přehrad. Musíme se znovu naučit skutečně hospodařit. Zemědělství musí být produkcí potřebných komodit, zejména potravin, s ohledem na místní podmínky, nikoliv činností zaměřenou na plnění celoevropsky nastavených podmínek podmiňujících čerpání agrodotací. Lesnictví musí pěstovat odolné smíšené lesy, nikoliv labilní průmyslové plantáže. Suchu musíme čelit zadržením vody v krajině jako celku, nikoliv její izolací v umělých nádržích.

Může obyčejný člověk nějakým způsobem pomoci?
Těch způsobů je spousta. Stačí snížit počet sečí trávníků a přitom nechat nějaký jeho kus zcela neposečený. To už samo o sobě vede k tomu, že v takovém trávníku začnou přežívat četné druhy hmyzu. Pomáhá také vysazování stromů s dlouhodobou perspektivou, které poskytují spoustu mikrobiotopů, což mohou být i lísky nebo jívy, které rostou poměrně rychle. Stačí jenom nechat staré dřeviny někde stranou, ať se rozloží. To je ideální biotop pro další hmyzí druhy.

Jenže málokdo si na zahradě nechá hnít dřevo, ze kterého mu do domu bude létat hmyz.
Toho není třeba se bát, zpravidla se nejedná o ten takzvaný obtížný hmyz, jako jsou komáři, vosy nebo dotěrné mouchy. Obecně tyto zásady pomáhají s množením i nám prospěšného hmyzu. Dá se to elegantně vyřešit i ponecháním torza kmene starých stromů v zemi, ve kterém budou žít rozmanité druhy hmyzu včetně ptactva. Komu takové torzo na zahradě nevadí, možná by mohl nad tím zauvažovat.

.......................................................................................................................................
Miloslav Jirků- Narodil se 16. března 1979 v Opavě, kde strávil i své dětství. Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně. Od roku 2006 pracuje jako parazitolog v českobudějovickém Biologickém centru AVČR, aktivně se ale zabývá také ochranou krajiny. V poslední době se v milovické rezervaci věnuje výzkumu vymírání hmyzu a jeho návratu do evropské krajiny.

.............................................................................................................................................

zdroj: idnes