Společná zemědělská politika a dotace

V dnešní době má podobu dotací, které mohou evropští zemědělci získávat prostřednictvím přímých plateb nebo z programů zaměřených na rozvoj venkova. Hlavními cíli Programu rozvoje venkova je obnova, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství prostřednictvím zejména agro-enviromentálních opatření, dále investice do konkurenceschopnosti a inovace zemědělských podniků, podpora vstupu mladých lidí do zemědělství a krajinná infrastruktura.

Hlavním smyslem společné zemědělské politiky je produkce kvalitních potravin s ohledem na životní prostředí. Politika také usiluje o zvyšování životní úrovně zemědělců, dává jim jistotu stálého finančního příjmu a podporuje jejich investice v zemědělském sektoru. Čím dál více se také zaměřuje na financování mladých začínajících zemědělců či moderních technologií.

O vyplácení dotací a plateb se v České republice stará Státní zemědělský intervenční fond. Ten je akreditovanou platební agenturou přerozdělující finance tekoucí jak z EU, tak z národních zdrojů. Fond má tak na svědomí výplatu skoro všech finančních podpor spjatých se zemědělským sektorem.

V rozpočtu EU pro období 2014-2020 je pro zemědělství (respektive pro tzv. Společnou zemědělskou politiku zemí EU) vyhrazeno přibližně 38 % souhrnného rozpočtu EU (celkem zhruba 408,31 miliard €.)

Nejrozšířenější z podpor je Jednotná platba na plochu (tzv. SAPS). Jedná se o vícesložkový systém, jehož hlavním cílem je zabezpečit zemědělcům stabilní příjmy. SAPS je poskytována čistě z rozpočtu Evropské unie. Podmínkou pro získání platby je obhospodařování minimálně 1 ha zemědělské půdy s kulturou (orná půda, trvalý travní porost, travní porost), případně díl půdního bloku, který musí být veden v Evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů (LPIS) a to nejméně od podání žádosti do 31. srpna kalendářního roku, ve kterém je o platbu žádáno. Žádost je nutné podat na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a to nejpozději do 15. května příslušného kalendářního roku. Platba je vyplácena ve dvou vlnách (70 % v říjnu, 30 % v prosinci) a to jen 1x ročně. Aby zemědělec mohl čerpat platbu SAPS musí dodržovat mimo jiné podmínky dobrého zemědělského a enviromentálního stavu (DZES) a povinných požadavků na hospodaření (PPH), ale především řádně obhospodařovat zemědělskou půdu. Tyto kritéria dohromady tvoří tzv. „Cross-Compliance" neboli pravidla podmíněnosti – jinými slovy „co do půdy dáš, to dostaneš".
(V roce 2019 činila jednotná platba SAPS ve výši 3 394,11 Kč/ha.)

Kromě Jednotné platby SAPS mohou zemědělci čerpat i platby za tzv. "Greening"(ozelenění), což je další ze složek přímých plateb, kdy je podmínkou plnit zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí. U této platby je nutné upozornit na to, že zemědělec ji nedostane automaticky, ale musí dodržovat určité postupy, které jsou dobrovolné anebo dané legislativou.
1. Diverzifikace plodin
V závislosti na rozloze orné půdy, která je vedená v LPIS, má žadatel povinnost pěstovat určitý počet plodin.
2. Zachování poměru trvalých travních porostů
Cílem je udržení poměru TTP vůči zemědělské ploše. Za změnu kultury se považuje nejen rozorání, ale jakákoliv jiná změna. Výjimku tvoří výsadba rychle rostoucích dřevin (RRD) či výsadba vánočních stromků.
3. Vyhrazení plochy využívané v ekologickém zájmu
Tato složka se týká především zemědělců, kteří vlastní více než 15 ha orné půdy. Ti mají za povinnost vyčlenit minimálně 5 % plochy jako tzv. plochu v ekologickém zájmu, které slouží především k zachování a zlepšení biologické rozmanitosti při zemědělském hospodaření (krajinné prvky, souvratě, úhor využívaný v ekologickém zájmu, ochranné pásy podél vod, rychle rostoucí dřeviny, zalesněné plochy, plochy s meziplodinami a další).
(V roce 2019 byla stanovena platba Greening ve výši 1 884,30 Kč/ha)

Dobrovolná podpora vázaná na produkci (VCS)
Jedná se o podpory rostlinné i živočišné výroby, které jsou vázány na aktivní produkci a podporují tak citlivé sektory v ČR. Celkem lze žádat o 12 dotačních opatření. 

Žadatel musí splňovat podmínky SAPS dále s dalšími kritérii, které jsou vázány na konkrétní dotační opatření, o které žádá:
• obhospodařovat půdu, která je na něj vedená v LPIS,
• pěstovat danou plodinu, resp. chovat zvířata, na jejichž podporu žádá,
• zakreslit díly půdního bloku, kterých se žádost o podporu týká, do mapy a přiložit této mapy k Jednotné žádosti u všech opatření na plochu,
• vykázat v Jednotné žádosti veškerou zemědělskou půdu, která je na něj vedena v LPIS a další.

Přechodné vnitrostátní podpory (PVP)
Dříve také nazývané Top-Up, jsou podpory plně hrazené z rozpočtu ČR a slouží k dorovnání vybraných komodit, které byly zjednodušením přímých plateb znevýhodněny oproti plnému systému přímých plateb v tzv. starých zemích EU.
Primárně jsou tyto platby poskytovány na zemědělskou půdu, chov krav bez tržní produkce mléka, chov krav a ovcí a v neposlední řadě na chmel a brambory určené pro výrobu škrobu pro přežvýkavce.

Velká dobytčí jednotka (VDJ) slouží pro účely dotací k vyčíslení finanční podpory na tuto jednotku či výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat. Pro názornost: 1 VDJ = 1 kráva starší 2 let nebo přibližně 7 ks ovcí či koz. Jen pro představu - Tabulka plateb pro rok 2018 zde. 

Platba pro mladé zemědělce
Účelem této platby je podpořit podnikatele v zemědělství, kteří právě začínají a kteří splňují definici mikro nebo malého podniku. Žadatelem může být fyzická osoba (18-40 let věku) dosáhla minimální zemědělské kvalifikace, nebo za stanovených podmínek dosáhne, a zahajuje zemědělskou činnost poprvé. V případě právnické osoby musí být tato řízena mladým začínajícím zemědělcem (18-40 let věku), dosáhl minimální zemědělské kvalifikace, nebo za stanovených podmínek dosáhne, poprvé v této právnické osobě plní funkci statutárního orgánu a podílí se na základním kapitálu z více než 50 %.

Zdroj: www.eagri.cz ; www.euractiv.cz www.chytredotace.com www.szif.cz